Tatra T 111:...každé auto časem zchátrá, věky přečká jenom Tatra
Tatra T 111
... se vyráběla v letech 1942-1962. Motor byl vznětový vzduchem chlazený dvanáctiválec OHV do V 75º Ø 110x130 mm o objemu 14 825 cm³. Výkon 210 k (2 200 ot/min) původně válečného vozu, později z důvodu prodloužení životnosti snížen na 180 k (1 800 ot/min). To se projevilo na snížení maximální rychlosti ze 75 na 62 km/h. Naopak nosnost se zvyšovala úpravami zadních listových per z 6 500 kg na 8 000 kg a nakonec na "desetitunu". Podvozek byl klasické tatrovácké koncepce s centrální nosnou rourou a výkyvnými polonápravami se znakem náprav 6x6. Rozvor náprav 4175 + 1220 mm (sklápěč S2 3825 + 1220 mm). Odpružení vpředu šikmými čtvrteliptickými listovými pery, vzadu podélnými půleliptickými listovými pery. Zadní nápravy byly poháněny trvale. Pohon přední nápravy a uzávěry diferenciálů zadních náprav ovládal řidič mechanicky pomocí pák.
Převodovka byla čtyřstupňová bez synchronizace. Přídavná převodovka dvoustupňová.
Kabina válečných vozů vyrobená z náhražkových materiálů byla po válce nahrazena plechovou kabinou s dřevěnou kostrou a později především u vojenských variant kabinou s negativním sklonem předních skel.
Nejrozšířenější nástavby vojenských vozů byly valníky a cisterny pohonných hmot, u civilních především sklápěče, jeřáby ČKD Slaný, bagry Detva či přepravníky volně loženého cementu ZVVL Milevsko.
"Stojedenáctka" se zapsala do dějin nejen poválečného Československa ale i do mnoha zahraničních zemí kam se vyvážela. Předně bývalý Sovětský svaz kam putovalo 7 300 ks, ale i další vzdálené země jako Čína, Kuba, Argentina, Chile, Mongolsko apod.
Celkem se v Kopřivnici za dvacet let vyrobilo 33 691 ks těchto legendárních vozů, z nichž mnohé jsou ještě stále schopné provozu. Nejen pomník v Magadanské oblasti je znakem jejich nesmrtelnosti...